Klub chovatelů teriérů

Články & aktuality

Border teriér na Mistrovství světa IRO

Border teriér na Mistrovství světa IRO

23.12.2022, Ing. Lucie Tylová, Ph.D.

Rozhovor

1) Border teriér je u nás většinou vnímán jako lovecké plemeno. Vy se ale specializujete na úplně jinou činnost. Mohla byste popsat, co se svým bordíkem vlastně děláte?
Ano, je to tak, nicméně i Zarri je lovecky upotřebitelný pes a má úspěšně složené zkoušky ZV, LZ, BZ, ZVVZ. Ale naší aktivitou č. 1 je sportovní záchranařina, kde se specializujeme na plošné vyhledávání. Pro zpestření příležitostně chodíme i na trénink sutin.
Mezi naše další aktivity patří canisterapie, jako součást tréninku záchranářské poslušnosti i obedience a pro radost si párkrát do roka zajdeme na coursing nebo obrany.

2) Jaké úspěchy jste spolu slavili?
Mezi naše největší pracovní úspěchy patří 2x složená záchranářská zkouška v plošném vyhledávání 3 stupně RH FL B v bodovém limitu pro nominaci na Mistrovství světa záchranářských psů.
Dále pak složená zkouška druhého stupně v sutinách RH TB, OB2, coursingová licence a pro mě, jako nestopaře, FPr1. Zarri je také skvělý canisterapeutický pes, který pomáhá a dělá radost v mateřských školách, nemocnicích nebo třeba knihovnách. Co se výstav týče, tak například z mezinárodní výstavy v Belgii si odnesl titul Best in show. Za zmínku potom určitě stojí, že v současné době se Zarrim natáčíme filmový seriál, kde byl obsazen do hlavní psí role.

3) Vím, že jste se kvalifikovali na poměrně prestižní soutěž. Můžete popsat, oč se jednalo a kde se soutěž konala?
Jak jsem se zmínila výše, jednalo se o dvojnásobnou kvalifikaci na Mistrovství světa IRO, které se po dvouleté Covid pauze konalo v Rumunském městě Craiova.

4) Cesta to byla daleká, jak jste jí zvládali a nenarazili jste někde na "úředního šimla"? 
Cesta byla poměrně náročná (hlavně v Rumunsku), s krátkými přestávkami trvala 13hodin. Doprovázel nás můj přítel a můj druhý pejsek, fenka Kavalír King Charles Španěl Tauriel. Pejsci neměli s cestováním sebemenší problém, jsou na dlouhé cesty autem zvyklí. Cesta proběhla bez komplikací, my i pejsci jsme měli pojištění, pejsci pak veterinární potvrzení a ošetření proti parazitům.

5) Zúčastnil se ještě někdo z ČR, a pokud ano, tak s jakým plemenem?
Ano. ČR reprezentovalo celkem 6 týmu ze 4 organizací, s plemeny Belgický ovčák malinois, Německý krátkosrstý ohař, Luiziánský leopardí pes, Border kolie, kříženka BOCxBOM a samozřejmě Border teriér.

6) Kde jste byli ubytováni a jak Váš border snášel změnu prostředí?
Ubytování jsme zajistili v příjemném penzionu s oplocenou zahradou, který se nacházel cca 20min od stadionu, v okrajové čtvrti. Pár metrů od ubytování byla rozsáhlá pole a louky, tedy ideální pro venčení bez rizika, že se setkáme se smečkou toulavých psů. Se změnou prostředí neměl Zarri žádný problém. Je zvyklý z táborů, soustředění a výstav fungovat i v cizím prostředí. Nicméně v poslední době jsem si začala všímat, že špatně snáší teplejší počasí, které pro něj dříve nebylo problém.

7) Jaké discipliny Vás čekaly a která byla z Vašeho pohledu netěžší?
Čekalo nás plošné vyhledávání, kdy je terén pro MS koncipován jako 400m dlouhá cesta lesem s nerovným a různě přístupným terénem. Psovod se po ní pohybuje pouze směrem vpřed a psa vysílá do obou stran na 50m, v časovém limitu 30 min, s nutným nálezem 3 osob. Následovaly poslušnost a dovednost (záchranářské překážky).  Každá z disciplín měla pro nás, díky nešťastnému losu, svá úskalí.
Při poslušnosti sahala venkovní teplota k 33°C, a ve dvojici jsme byli s paní, která měla problémy s chůzí a pomalého psa. Takže už tak dlouhá poslušnost se časově protáhla na dvojnásobek. Zarri začínal poslušnost dlouhodobým odložením, což bylo na přímém slunci velmi náročné. V části vyhledávání jsme startovali den po poslušnosti jako první v 8h ráno. Osoby tedy nejsou založené dlouho a pach se díky teplotě drží u osoby. Tady nám chyběl kousek závodnického štěstí.

8) Můžete popsat celkový průběh? A jak zátěž, tak velké akce snášel Váš bordík?
Začínalo se ve středu veterinární přejímkou a zdravotní kontrolou psovodů na stadionu. Zde vše proběhlo hladce. Odpoledne následovala schůzka vedoucích družstev, losování a večer nás čekal, pro mě nejlepší část mistrovství, slavnostní zahajovací ceremoniál na náměstí Craiova.
První jeli průvodem motorkáři, jako další šly děti s vlajkami a cedulkami s názvy organizací.
Na závěr jsme se přidali do průvodu i my, psovodi se psy podle států. A to bylo boží.
Bylo úžasné sledovat, jak pozitivně lidé reagují na Zarriho - malého pejska. Byl to super zážitek.

Čtvrtek: Naše první poslušnost na mistrovství světa záchranných psů IRO . Los s časem 12:20 a předpověď která hlásila přes 30°C se bohužel vyplnila. Slunce pálilo, teploměr ukazoval 33°C.
Při nástupu na plac byl Zarri v celkem dobré náladě, ač nebyl prostor pro náš rituál...
Po hlášení jsme šli jako první na dlouhodobé odložení.  I když jsem Zarriho předem ochladila, tak v druhé polovině času na odložení vstal a zbytek cviku dokončil ve stoje. Samozřejmě nelze to svádět pouze na slunce.Když jsem si ho vyzvedla, byla z něj opečenka. Jeho jediný zájem byl schovat se do stínu. A bylo to hodně znát i u následné poslušnosti a při přechodech mezi cviky. Přesto se mu podařilo zvládnout poslušnost s 84/100 b. Jsem Zarrimu vděčná, že zabojoval a nešel se schovat do stínu. Je to můj malý pes s velkým srdcem.

Pátek: Speciál 2 / 3 . Zarri byl skvělý a ukázal že na to má. Makal celou dobu jako drak, pracoval pro mě! Hned v začátku jsem byla zaskočena, že rozhodčí nechtěl taktiku, jen ukázal příběh,  popřál hodně štěstí a můžete začít pracovat - tam je začátek. Stopky zapnul až při prvním vyslání.
Vítr foukal z levé strany, takže jsem Zarriho vyslala cca metr před terénem doprava, následně doleva, kam se mu tedy příliš nechtělo... No a pak zase doprava, stále na začátku terénu. A pokračovali jsme dál. Kolem 150-200m našel první osobu. A pak na přibližně 350m další. Hledání, intenzita práce, ovladatelnost ok, naše problémové odvolání od osob ok, značení ok, nepřetáčel se. Já jsem se snažila hlídat si čas i metry. Kolem 17min. řekl rozhodčí stop, že je mu to líto, ale že jsme bohužel na začátku terénu v pravém rohu nechali třetí osobu (tam tím směrem, kde jsem ho na začátku vyslala 2x, musel by nejspíš běžet až za terén aby ji ucítil). Zkonstatoval, že to byla EXCELENT WORK a hodnotil by ji vysokým počtem bodů, pokud by Zarri našel všechny osoby. To zamrzelo asi nejvíc.

Takže tímto pro nás MS skončilo... U speciálu nám chyběla kapka toho pověstného závodního štěstí. Stačilo pár metrů, změna větru. Tak blízko, ale přesto tak daleko... Z mého pohledu jedinou zátěží pro něj byla poslušnost v 33° vedru. S ostatním neměl Zarri žádný problém. Je to vyrovnaný a sociální pes, takže ať se jednalo o přejímku, slavnostní zahájení v centru města, nebo závěrečný ceremoniál na stadionu, všechno zvládnul na jedničku.

V sobotu startovaly další týmy, v neděli dopoledne pak už jen „háravky“. V neděli odpoledne bylo závěrečné vyhlášení. Myslím, že začátek a konec byli jedna z nejvíc emotivních věci na celé akci.
Za mě je to moc hezké, když procházíte hřištěm stát za státem. Celá Česká republika, každá organizace ve svém týmovém oblečení. Rozhodčí a pomocníci tleskají. Máte možnost si pořádně prohlédnout všechna plemena psů. To je opravdu zážitek, u kterého jsem ráda, že jsem mohla být součástí.

9) Jak jste se umístnili?
Bohužel, díky tomu, že jsme v terénu při vyhledávání nechali 1 osobu, nebyl splněn limit zkoušky a skončili jsme tak na 32 místě ze 45 závodníků.

10) Co říkali kolegové startující a rozhodčí na pro ně asi neobvyklé plemeno?
Kolegové z ČR Zarriho znají z tréninků. U ostatních vzbuzoval úsměvy, ale ve skrze pozitivní. Někteří nás zastavovali a přáli hodně štěstí. K mému překvapení, Zarri letos nebyl jediný zástupce malého plemene ani malého teriéra. V sutinách nastoupili za Německo a Rakousko také Jagdterier, Jack Russel teriér a Parson Russel teriér, který jako jediný z malých plemen splnil limit zkoušky a stal se dokonce druhým vicemistrem světa.

11) Byla jste spokojená s organizací akce a se zázemím, které Vám pořadatelé poskytli?
Musím ocenit jako majitelka malého plemene krásně upravený travnatý atletický stadion, na kterém se konala poslušnost, a také možnost umístit auta do stínu. Ostatní organizace byla i podle slov zkušených závodníků poměrně slabá. Dlouhé prostoje, malá informovanost pro závodníky. Např. nikdo nevěděl, jestli mohou mít závodníci pro psa odměnu v přípravném stanu, kde se čekalo po dobu poslušnosti předchozího týmu.

12) Pokud by byla příležitost, zúčastnila byste se znovu?
Ano, ráda se MS, které se příští rok bude konat v Rakousku, opět zúčastním. Sice jsem byla nejdříve smutná a trochu zklamaná, ale také máme další motivaci do práce a se Zarrim pokusíme opět nominovat. Tedy, pokud se vše podaří, naše organizace schválí naši přihlášku, IRO ji přijme a my získáme opět sponzory, bez kterých by účast nebyla možná. Tímto bych chtěla na závěr také poděkovat celému výboru KCHT za podporu, díky které jsme se mohli mistrovství zúčastnit a nabrat cenné zkušenosti. Děkujeme!

                        Mariky Michajlové se ptala Vladimíra Tichá

Clanek vysel ve Zpravodaji 3/2022

Kompletní galerie

Zpět na aktuality

Tento web používá soubory cookies,

a to jen ty nezbytné pro správné fungování.

Souhlasím