Články & aktuality

Díky pozvání od hlavní organizátorky Janet Lee a díky pochopení našeho klubu jsem se mohl zúčastnit této vskutku ojedinělé a pro naše plemeno historické akce. Vše bylo nejen organizované, ale i financované výše zmíněnou Janet Lee... Zúčastnilo se přes 100 chovatelů převážně z UK, Francie, Německa, Finska a Česka a Irska. Pozvaný prof. Steve Dean, který má v klubu BTC na starosti zdraví plemene se bohužel nemohl zúčastnit, ale Ronnie Irving ( prezident BTC ) ho zastoupil. Že se jednalo o opravdu důležitou akci svědčila účast těch nejvýznačnějších chovatelů. Nebudu vyjmenovávat všechny ty ikony chovu, abych na někoho nezapomněl. Dovolím si jen zmínit A.R. Wiliams ( Mansergh ), největší žijící odbornici na plemeno, která dokonce navrhovala rutinní odběr vzorků DNA od všech štěňat před předáním novým majitelům ( kvůli hledání postiženého genu zejména pro SPS ).

První část semináře se věnovala CECS ( Canine Epileptoid Cramping Syndrom ). Pro méně zkušené chovatele si dovolím stručně vysvětlit o co se jedná. Je to neurologické onemocnění nejen borderteriérů, ale vyskytuje se i u jiných plemen. Projeví se většinou až od druhého roku věku psa a to různým stupněm strnulosti až křečí, poruchou motoriky. Projevy jsou podobné epilepsii, ale nesmí se zaměňovat, protože původ i léčba jsou odlišné! S onemocněním SPS/SLEM nijak nesouvisí mimo toho, že někteří hlavní přenašeči jsou pro obě nemoci shodní. Na jednu stranu to vypadá děsivě, ale na straně druhé nám postupná eradikace SPS může pomoci snižovat i výskyt CECS. I když tam se postižení táhne více liniemi a SPS se odvozuje od jednoho psa, u krerého pravděpodobně došlo k mutaci. Takže v části věnované CECS jsme se dozvěděli nejen o některých osobních poznatcích, ale i něco o probíhajícím výzkumu. Situace je tu poněkud komplikovanější, protože dědičnost je složitější, spolupodílet se bude nejspíš více genů. Také vliv prostředí je výrazný, spouštěče u jednotlivých případů mohou být opravdu různé:
- teplota
- stres
- hormonální změny
- poruchy jater, ledvin, slinivky
- s tím související výživa, obsah soli nebo kovů

V souvislosti s výživou postižených psů byla vyzdvihována bezglutenová dieta, dieta bez obilovin ( zejména pšenice, oves, žito). Ale i kukuřice a dokonce i rýže. A samozřejmě sója. Zmíněna byla i prospěšnost čekanky ( inulin v ní obsažený ), pre/pro biotik, mletého lňeného semínka, ptačince a kořenu pampelišky. Částí druhou, věnovanou SPS/SLEM ( spongiformní leukoencephalomyelopathie ) nás provedla hlavní iniciátorka a organizátorka celé akce Janet Lee. Pokusím se shrnout základní informace: Obdobné onemocnění se vyskytuje i u některých jiných plemen a má i mírně odlišnou formu. U borderteriérů je poněkud unikátní, protože u žádného jiného plemene se nevyvíjí spongiformní verze. Je to dědičná choroba, v ostatních verzích ( u jiných plemen ) se vždy jedná o autosomálně recesivní dědičnost, tak se předpokládá, že u našeho plemene je dědičnost stejná. Původy postižených zvířat to jen a jen potvrzují. Štěňata se rodí úplně normální, třes se ve většině případů projeví v 10ti dnech až třech týdnech věku. Štěňata se v druhé polovině těla začnou kývat ze strany na stranu, v některých případech se hlava se houpe nahoru a dolů. Stupeň postižení se pohybuje od mírného až po velmi silný, kdy se štěňata obvykle nedožijí 6 týdnů věku. V případech kdy není zasažen přímo mozek se mohou některá zvířata i uzdravit, ale většinou projevují třes, zejména při vzrušení a nedožijí se vyššího věku.

Po prostudování rodokmenů a trasování zpět k prvním známým případům ve Velké Británii bylo vyvozeno, že prvním známým nositelem SPS je Scots Guardsman ( 1985 ). Tento gen cestoval generacemi prostřednictvím jeho potomků až do dnešních borderteriérů. Pokud nechceme, aby se SPS borderteriéři rodili, je třeba používat v chovu ( alespoň jeden z rodičů ) SG prosté jedince. Chov jen na jedincích, kteří nemají SG ve svém původu vůbec zamezuje dalšímu šíření mutace. Liniový chov na jeho potomcích vedl k narození SPS štěňat po celém světě. Takže SPS bylo zaznamenáno po celém světě i když v některých zemích docházelo k zatajování. Ať už z neznalosti, tak pro zachování reputace, lepší prodej štěňat nebo krytí. Ve Velké Británii, v AHT ( Animal Helth Trust ) se pokoušejí lokalizovat odpovědný gen za SPS a vyvinout test na toto onemocnění. Test, který umožní všem chovat s jistotou, že se nemoc nevyskytne. Dokonce dovolí chovat i na přenašečích. Poté selekcí čistého potomstva dospějeme opět ke zdravějšímu stavu. Je předpoklad, že za rok až dva bude test už k dispozici. Ale v mezidobí, než spolehlivý test bude, mohou chovatelé na riziková zvířata ( s vysokou koncentrací SG ) využívat partnery SG prosté nebo alespoň s jeho co nejnižším zastoupením v rodokmenu. Cesta vpřed, jak pomoci našemu plemeni, je v informování klubů pokud se vyskytne ve vrhu SPS štěně, jedno štěně nechat post mortem vyšetřit k potvrzení diagnózy, DNA vzorky - stěry ( postižených štěňat i jejich sourozenců a rodičů ) poslat na pomoc výzkumu v AHT ve Velké Británii. Pokud chovatel chce pomoci i druhým, tak poskytnout i původ vrhu, aby i ostatní chovatelé věděli kde se gen vyskytl a měli možnost s tím počítat se svých chovatelských programech.

Na závěr se rozproudila docela vzrušená debata mnoha chovatelů, která vyústila ve společnou snahu velké většiny všech přítomných spolupracovat ve prospěch našeho plemene, nebát se zveřejňovat postižené vrhy a poskytovat DNA vzorky. Ronie Irving přislíbil podporu a koordinaci spolupráce všech anglických klubů. Čím otevřeněji budeme spolupracovat, tím rychleji bude test a tím dříve pomůžeme našemu plemeni.

Zbyněk Kubík