Články & aktuality

Zákaz norování ano nebo ne?

Asi našim členům neuniklo., že se vedou velké a emocemi provázené diskuze o novele Zákona o myslivosti. Je třeba konstatovat, že návrh obsahuje řadu nesmyslných opatření, z nichž nejproblematičtější určitě je velikost honiteb. Proti navrhované velikosti neprotestují jen myslivsci, ale také odborníci z vysokých škol, výzkumných ústavů a znalci biologie obecně. Kynology dost trápí návrh zákazu norování jako způsobu lovu. Celá řada našich plemen byla k podobné činnosti vyšlechtěna a nornící stále mají své nezastupitelné místo při výkonu práva myslivosti. Chovatelské kluby zastřešující plemena norníků vypracovaly společné stanovisko, které posílají do parlamentu předsedům poslaneckých klubů. Přidal se i klub chovatelů teriérů. Stanovisko uvádíme na konci tohoto článku.

Mám na naše členy a nejen na ně prosbu. Pokud si natáčíte práci svého psa, dělejte to pro svoji radost, ale vyhněte se sociálním sítím. Jinak je velká šance, že způsobíte problémy sobě i ostatním kynologům.

                                            Vladimíra Tichá

ZACHOVÁNÍ NOROVÁNÍ JAKO MOŽNÉHO ZPŮSOBU LOVU

Vážená předsedkyně / Vážený předsedo

Požadujeme zachování norování, jako možného způsobu lovu a to z několika důvodů:

1. Liška je přenašečem celé řady nemocí – nejznámější je na lidi přenosná – vzteklina a svrab. Aktuálně v ČR není výskyt vztekliny potvrzený, ale je zde riziko zavlečení nákazy z okolních států. Výskyt dalších nemocí je periodicky závislý dle početnosti možných přenašečů. Optimální stav lišek je dle řady autorů 1-5 ks / 1 000 ha, pro potřeby plnění její vyvážené funkce v potravním řetězci přírodě. Aktuální stavy lovu jsou 5-25 ks /1 000 ha, proto považujeme stavy lišky za přemnožené a zákaz možnosti lovu norováním by mohl její stavy dále navýšit s nevratným stavem na místní faunu a případné šíření nemocí přenosných i na člověka!
2. Invazivní druhy – šakal obecný a psík mývalovitý, jejich expanze napříč celou střední Evropou roste geometrickou řadou s velkým negativním dopadem na místní faunu. S jejich expanzí dochází k šíření dalších nemocí, které u nás nejsou běžné.
3. Podpora tetřevů, tetřívků, jeřábků, koroptví a dropů. Aktuálně funguje několik dotačních programů na záchranu těchto druhů a není možné lokálně podporovat tyto druhy a souběžně mít omezení v lovu jejich predátorů. Lokálně jsou stavy lišek nad 50 kusů / 1 000 ha. Není možné pak zajistit ochranu těchto druhů a zbytků populace drobné zvěře.
4. Zákaz norování má vliv loveckou kynologii. Zákaz norování ovlivní i zkušební řády loveckých psů. V ČR máme pouze zkoušku bezkontaktní. Při této zkoušce se projevují vrozené vlohy, které byly základem chovu této skupiny loveckých psů po několik staletí.
5. Norování v zahraničí. V několika zemích došlo k omezení v provádění zkoušek za účelem snížení zranění lišky a psa – omezení jejich kontaktu, stejně tak jako u nás v ČR, kdy máme zkoušky v noře pouze přes mřížku. Samotný lov norováním je ale ve většině EU povolený a běžně se provádí. Například v Německu, Rakousku a Švýcarsku mají zkoušku při lovu v přirozeném prostředí.
6. Českomoravská kynologická unie, která je zastřešující organizací chovu psů s průkazem původu a je členem Federation Cynologique Internationale a Českomoravská kynologická jednota, jejímiž členy jsou chovatelské kluby norníků akceptují stanovisko chovatelských klubů.

Trváme na zachování norování a možnosti provádět zkoušky v bezkontaktním norování, protože dnes nevíme, jak početné mohou být stavy lišek, šakalů a mývalovců v následujících letech. Dnes nevíme, jaký to může mít dopad na faunu a šíření nemocí přenosných i na člověka. Dnes víme, že je to velké riziko, které nás čeká v následujících letech.